Impulsem k vytvoření tohoto webu a kampaně s ním související jsou častá prohlášení v médiích, která hovoří o tom, že výstavbou jezu v Děčíně dojde k tomu, že bude Labe na českém území splavné po 345 dní v roce. To ovšem není z mnoha důvodů možné. Za prvé, lodě nemohou plout, pokud je v Labi vody moc a s tím žádný jez nepomůže. A za druhé – jak ukazují čísla níže, vody v Labi ubývá a s tím jez v Děčíně také nic neudělá. Řeší jedno kritické místo na řece v Děčíně a zjednodušuje uvazování lodí v přístavu. Nic víc, nic míň. Přípravy plavebních stupňů mezi Střekovem a státní hranicí si přitom vyžádaly už téměř miliardu korun. Dalších mnoho miliard má stát jez samotný. Jedná se přitom o stavbu, která nemůže splnit deklarovaný účel, splavnit Labe po 345 dní v roce.
Náš skript porovnává aktuální data z Povodí Labe s potřebnými parametry plavební dráhy. Za splavnou považuje řeku, ve které je mezi 190 a 550 cm vody. V první otázce porovnává stav v Děčíně a v druhé v Ústí nad Labem.
Strana zelených dlouhodobě vystupuje proti výstavbě plavebních stupňů na českém dolním Labi, a to hned z několika důvodů: jsou zbytečné, jak ukazuje tento web, neekonomické, a navíc vidíme větší hodnotu v samotné řece než ve zboží, které po ní lze vyvážet.
Nemáme nic proti plavbě po řekách. Moderní ekologická a nízkoponorová plavidla mohou vozit zboží po Labi i teď a nepotřebují k tomu plánovaná zdymadla. Do dokončení výstavby vysokorychlostní železnice lze zboží vozit po stávající trati podél Labe.
Vody v Labi ubývá a patrně dále ubývat bude. V roce 2015 byl od května do října v Labi stav vodní hladiny jen něco málo přes 100 cm. Graf vpravo ukazuje, jakou část roku bylo v Labi v Ústí nad Labem alespoň 150 cm, které Povodí Labe považuje za ekonomicky rentabilní. Tento údaj se nicméně týká především osobních lodí. Nákladní lodě, jaké plují na českém Labi, potřebují v řece alespoň 190 cm (50 cm je zákonná marže a 140 cm skutečný ponor plavidla). Ani tehdy však neplují plně naložené. Výstavba jezu v Děčíně nebude mít na tuto situaci žádný vliv. Pokud bude mimo oblast vzdutí této stavby v řece málo vody, lodě zkrátka nepoplují. Vody v Labi ubývá a jez vodu nevyrobí.
Zdroj čísel: Výroční zprávy Povodí Labe, s. p., Hydra 2
Rok 2019
Rok 2018
Rok 2017
Rok 2016
Rok 2015
Rok 2014
Rok 2013
Rok 2012
První oznámení týkající se Plavebního stupně Děčín se v systému EIA objevilo v roce 2005. Od té doby byla dokumentace investorovi již několikrát vrácena. Poslední pokus protlačit stavbu řízením o posuzování vlivů na životní prostředí proběhl v roce 2016. Dokumentace ale i tentokrát obsahovala chyby, které ji byly vyčítány v minulých letech. Navíc vláda v květnu 2016 na pokyn Evropské unie rozhodla o zařazení údolí Labe do soustavy chráněných území Natura 2000, což celý záměr ještě více komplikuje.
Plavební stupeň Děčín přitom není prvním projektem, který si klade za cíl zlepšit podmínky pro plavbu výstavbou jezů. V devadesátých letech 20. století se uvažovalo o výstavbě dvou jezů, jednoho v Děčíně, druhého v Malém Březně mezi Děčínem a Ústím nad Labem. První varianta byla vskutku obří a jako jediná by eliminovala suchá místa, na která upozorňuje tento web, protože by vzdutí jednotlivých jezů na sebe navazovalo. Tyto stavby však neobhájily svoji potřebnost a veřejný zájem ochrany přírody převážil nad veřejným zájmem jejich výstavby. Lokalita, kde by měl být plánovaný stupeň v Děčíně – Prostředním Žlebu, je zobrazena níže na mapě.
Také jste přesvědčeni, že jez vodu nevyrobí a argumenty jezařů jsou liché? Připojte se k naší síti podporovatelů! Pravidelně vás budeme informovat o tom, co se kolem plánovaného plavebního stupně v Děčíně děje. Je důležité zůstat v obraze.
Máte-li jakýkoli dotaz nebo připomínku, můžete se na nás obrátit i skrze jiné komunikační kanály.
Máme pro vás jednoduchý způsob, jak podpořit naši kampaň. A navíc obohatíte svůj šatník! Po kliknutí na obrázek se vám zobrazí podrobnější náhled.
Strana zelených vede v Ústeckém kraji hned několik kampaní. Na odkazech níže (stačí kliknout na příslušný obrázek) naleznete více informací.